♥ Welcome to my Blog!
♥ Film, photography, animals, drawing, writing,.. ♥

Leden 2015

Lidi....lidi

27. ledna 2015 v 16:59 | nikisek001
Objevilo se mi tu spoustu případů, kdy mě někdo obvinil z týrání zvířat (kvůli tomu, že chovám jednoho potkana).
Pane Bože! Tak jste normální?
Viděli jste někdy utýrané zvíře?
Přijde vám, že já, zrovna JÁ bych dokázala ublížit zvířeti?
Pletete si pojmy, ne? Týrání...bože můj. Jak to někoho vůbec může napadnout?! Miluju zvířata. V životě ..v životě, bych žádnému neublížila.! Jak vůbec někdo, kdo mě nezná může tvrdit něco takového?! Kdyby jste se zeptali někoho, kdo mě zná, vysmál by se vám do očí.. opravdu. ZVÍŘATA JSOU MŮJ ŽIVOT! Miluju je:)

Abych to objasnila.
Smazala jsem články (krom jednoho) z této rubriky. Ano, souhlasím s tím, že byly špatně napsané. Byly více jak rok staré a když sem je četla, sama s nimi nesouhlasím.
Takže.. ano, mám jednoho potkana.. ukamenujte mě!
Znám minimálně 8 lidí, co mají jednoho potkana. Mají děti, i jiná zvířata.. ano ano, všichni.. VŠICHNI toho potkana týrají, že?
Já vím, že potkani by opravdu měli žít ve dvou, ale nepřijde vám to trošku moc?
Asi vám nic neříká laboratoř, kožešiny, továrny na štěňata, ,,farmy" na mléko a maso... lidi.. TOHLE, TOHLE TO JE TÝRÁNÍ. Ne to, že má někdo jednoho potkana. Když si představím, co s nima dělají v laboratořích.. kde slouží jako pokusní mamlasi, kde je mučí a trýzní, vpichují jim jehly do očí, nechávají v uzavřených, zakouřených boxech... zkoušejí řasenky, mýdla, ... tohle všechno podporuje většina lidí. Třeba nevědomky, ale ano. A mě tady obviníte, že týrám potkana? Víte vůbec, co to znamená?

Už mě to vážně unavuje.. myslete si co chcete, ale než něco z tý huby vypustíte, popřemýšlejte, zda je to vhodné.


VŠEM AFFS SE ZA TENTO ČLÁNEK OMLOUVÁM. JE ČISTĚ PRO TY Z NÁS, KTEŘÍ OČIVIDNĚ NECHÁPOU POJEM ,,TÝRÁNÍ".
jak říkám, články jsem smazala (sama jsem si u nich klepala na hlavu, co jsem to poblábolila), ale říkám vám... nikoho netýrám.. zrovna já? Která brečí nad každou utopenou včelou v bazénu, která sklapuje myší pastičky, aby se do nich nechytily (ve sklepě)... omlouvám se, ale tohle mě hodně rozčílilo. Už jen proto, že dámy, které tímto způsobem komentují si neuvědomují, co všechno páchají ony... až budete jíst tu večeři, vzpomeňte si na to, jak to zvíře trpělo a potom se sebe zeptejte ,,Vážně ta holka týrá toho potkana?"....

Jdu provozovat dýchací cvičení, jinak mě klepne.. :D

Takže, z jedné poloviny s vámi naprosto souhlasím, mé články byly nevhodné a můj potkan se může cítit OSAMOCEN (podotýkám, ne týrán), ale z té druhé...... nebudu se už opakovat:)

Středeční články. TAG 1 slovo

21. ledna 2015 v 15:43 | nikisek001 |  •Píšu• (povídky, novely,...)
Ahojda. Jsem zdravá a živá.. :)
Hory byly super! Jen mě mrzí, že tam nebyla moje nejlepší kámoška:(
Ale co už... bylo to vážně parádní :)

Vzpomínáte si na Středeční články?

Dnes tu mám TAG :D
Napadlo mě, že tu už dlouho nebyl... no, tenhle tag napadl čistě mě.. je to můj nápad.
Ono je těch tagů ale tolik (a já je neprojíždím), takže je možný, že už dávno existuje.
TAG si klidně udělejte :) Nebudu nikoho nominovat.. buď se vám chce, nebo ne.. když je to z donucení, stejně je to o ničem.. :)

Spočívá to v tom, že na otázku, popř ,,Popiš ...." odpovím pouze jedním slovem...
Tak jdeme na to :)

Jaké zvíře máš nejraději?
Pes.

Nejhorší noční můra, která se ti zdála?
Koupaliště.

Barva, která tě vystihuje.
Fialová.

Činnost, kterou dokážeš dělat i poslepu.
Spát.

Co udrží pohromadě tvé vzpomínky?
Izolepa.

Jaké je tvoje nejoblíbenější tričko?
Pohodlné.

Kde bys chtěl\a mít svatbu?
Pláž.

Věříš v lásku na první pohled?
Ne.

Skočila bys do náruče někomu cizímu, koho neznáš, jen proto, že je ti sympatický?
Ano.

Co je to přátelství?
Důvěra.

Jaký je tvůj nejoblíbenější měsíc v roce?
Únor.

Kde nejraději večeříš?
Restaurace.

Co bys mohl\a jíst každý den?
Avokádo.

Kdyby ti někdo byl schopný dát kus nebe, co by to bylo?
Hvězda.


A to by bylo dneska všechno. Mějte se krásně! :)

Talentovky, hory, krátké pozastavení

10. ledna 2015 v 22:08 | nikisek001 |  Jiné
JESTLI PRAVIDELNĚ CHODÍŠ NA MŮJ BLOG, ČTI!!!


Jen vám chci napsat pár novinek v mém životě a taky na týden pozastavit blog (jen dočasně:) )
Nemusíte mít strach :)

1. Dneska jsem měla talentové zkouky na SSUM (Umělecko manažerská) a hned se musím pochlubit!:) Vzali mě! :) Tedy, je to trošku složitější.. každý rok se otevírají pouze dvě třídy, z toho jedna na jeden obor a druhá na druhý.. talentoky se dělají na Multimediální obor a normální přijímačky (na jaře) na Ekonomiku a podnikání (pořád ale uměleckou s ateliéry), letos bylo moc uchazečů.. místo obvyklých 30ti se letos talentových zkoušek účastnilo 72 uchazečů!!! Bylo ale velké množství talentovaných dětí, proto se komise (učitelé) rozhodli, že už teď přijmou žáky na obor Ekonomiku a podnikání.. nejspíš vůbec nebudou na jaře přijímačky.. :) Takže jsem se nedostala na obor Multimediální, ale na Ekonomika a podnikání (Managment).. ale je to vlastně velmi podobné, pouze je navíc hodina ekonomiky a multimediální tvorba a umění jsou nahuštěné :)... ALE!!! DOSTALA jsem se!!!!!!!!! :´) Jsem tak šťastná... už mám s přijímačkama pokoj! :) Mám je za sebou! :)) takže jsem přijata na střední.. :) jůů!:3 :)

2. Zítra ráno odjíždím na hory (se školou). Odjížděli už dnes ráno, ale celý den jsem měla ty talentovky, takže mě tam táta zítra veze :) Takže z toho vyplívá...
NA CELÝ PŘÍŠTÍ TÝDEN (11.-17.1.) POZASTAVUJI BLOG!
:)

Potom vám přidám fotky z hor a nějaký ten článek :)
(takže jen tak krátce) Mějte se krásně.. :)
Za týden ahoj! :)

tímte se i omlouvám, že jsem tento týden vůbec neobýhala affs... ale chápete to, ne? Museli jsme zařizovat lyže, materiál ke zkouškám, atd... čas na blog (bohužel) nezbyl... tak zatím :)

nikisek001

Procházka zimní krajinou :)

8. ledna 2015 v 21:57 | nikisek001 |  Moje zvířátka
Když už konečně ten sníh napadl, musela jsem toho přeci využít! :)
Tak jsme s tátou a Bubčou vyrazili na procházku :)
Mám tu několik fotek.. :)











Nejvíc se mi líbí třetí a pátá :) A Vám?

Co, je u vás taky sníh? :)

•Lucky• kapitola 1

1. ledna 2015 v 21:31 | nikisek001 |  •Píšu• (povídky, novely,...)
Sedím v křesle opřená o topení a pozoruji sněhové vločky poletující kolem okna. Snažím se neusnout, ale teplo a pohodlí mi to nedovolí. Zavírají se mi oči. Vtom mě vyděsí mámin křik: ,,Jano, pojď sem honem!´´Protřu si oči a zvedám se. Cítím, jak mě bolí koleno, bojím se ale, co se děje, tak rozrazím dveře od pokoje a vběhnu do chodby. ,,Jsi v pořádku mami? Co je?´´ ptám se vystrašeně. Mamka má pořád kabát, zdá se mi to, nebo pod ním něco drží? Rozepíná knoflíky a najednou na mě vykoukne malé štěňátko. ,,Páni, ten je sladký.´´ začnu se rozplývat a vezmu ho do náruče. Nemůžu to ale pochopit, to mamka byla ta, která vždy odmítala psa v domě. ,,Kde jsi ho vzala? Je náš?´´vyzvídám. ,,Není náš, je tvůj. Jela jsem domů z práce a něco se mi vřítilo pod kola. Lekla jsem se, že je to králík, nebo tak něco, ale ten by utekl. Tenhle jen seděl uprostřed silnice, koukal na stěrače a vrtěl ocáskem. Nemohla jsem ho tam přeci nechat.´´mluvila, jako bych to byla já, kdo odmítá zvířata. ,,Na, tu máš.´´ podala mi vodítko a pytlík granulí. ,,Stavila jsem se v potřebách pro zvířata, aby měl co jíst a mohla jsi ho vyvenčit. Obojek už má na krku, zbývá jen známka. Jméno ale nechám na tobě, je to přeci tvůj pes.´´Tázavě se na mě podívala. ,,Jo, můj.´´zašeptala jsem. Pak mi ale problesklo hlavou, co když utekl, co když ho někdo hledá? ,,Mami, jsi si jistá, že se jen neztratil?´´smutně se ptám. Na to se mi ale odpovědi nedostane. ,,A co Lucky?´´prohlásila máma. ,,To je bezva jméno, hodí se k němu.´´ kouknu na něj a dodám: ,,Líbí se mu, cítím to.´´ Mamka se na mě jen ironicky usmála a odešla do kuchyně. ,,Tak pojď Lucky.´´ říkám a přitom ho stále držím v náruči. Vypadá hladově, tak otevřu pytlík s granulemi a položím ho na zem. Lucky se začne vrtět a já ho pomalu pokládám k sáčku. Vrhl se na to jako tygr. Asi pěkně dlouho nejedl. Po chvíli není po granulích ani stopy. ,,Mami, došly granule, dojdu i s Luckym nějaké koupit.´´ zakříčím. ,,A to mi říkáš, abych věděla že jdeš pryč, nebo že chceš peníze?´´ozve se. Jen pokrčím rameny. Mamka vytáhne peněženku a dá mi pětistovku, abych koupila velký pytel. Obléknu si kabát a nasadím čepici. Pořádně totiž sněží, tak nechci hned mít mokré vlasy. Připnu čertíka na vodítko a vezmu ho do náruče.
Když sejdu se schodů, položím ho na zem. Je legrační. Skáče a štěká, asi má rád sníh. Jdeme úzkou cestičkou mezi domky a po několika metrech se před námi objeví most. Když ho přejdeme, vezmu Luckyho a vejdu do obchodu. ,,Jé Jano, vy jste si pořídili pejska? Já myslela, že máma ho nechtěla.´´spustí na mě prodavačka. Žijeme v malé vesničce, všechno tu všichni ví. Jen nadzvednu obočí a projdu mezi regály až k pultu s potřebami pro zvířata. Rozhlídnu se po policích, ale vůbec nevím, jaké krmení mám vzít. Nevyznám se v tom. Najednou ucítím něčí ruku na rameni. ,,Ahoj, chtěla bys pomoct s výběrem?´´ozve se chlapecký hlas. Otočím se a srdce se mi rozbuší. ,,Noo, vlastněě... ehm, to je Lucky.´´ vypadne ze mě. Sakra, co to melu? On je tak hezký. Vůbec ho ale neznám. ,,Zvláštní, tady se všichni znají a já tě tu vidím poprvé.´´zakoktám. ,,Včera jsme se přistěhovali. Psi jsou jediní, čemu rozumím, tak jsem skončil tady. Jsem David a ty?´´usměje se na mě. Bože, má tak krásný úsměv. Cítím jak rudnu. ,,Červenáš se.´´řekne až překvapivě klidným tonem. ,,Jo, za to nemůžu víš. Všichni mi to říkají, každý den, pořád.´´mírně zvýším hlas. ,,Klid, je to roztomilý.´´kývne hlavou a já se zacítím trapně. Všichni na mě skrze to vyjíždí, tak potom nevím, co si mám myslet. ,,Jo? No, já jsem Jana.´´ sklopím hlavu. Chvíli mlčíme a pak se mě zeptá: ,,Kolik je tvému psovi?´´ Proč se mě na tohle ptá? Řeknu, že nevím. ,,Nevíš, kolik je tvému psovi?´´zeptá se nevěřícně. ,,Vlastně, moje máma ho našla ve vánici. Byl zmrzlý na kost a neměl obojek, tak ho přivezla domů.´´ špitnu. ,,Tak to je jiná. Vždycky rád vidím zachránce psů.´´zasměje se. Skloní se k Luckymu a podrbe ho za uchem. Vypadá při tom tak rozkošně. Lucky, né ten kluk. I když... ,,Řekl bych, že mu je tak 5 měsíců. Doporučil bych tohle.´´a ukázal na pytel s granulema. ,,Jak jsi na to přišel?´´vykulím na něj oči. ,,Má hodně jemnou srst a baculaté packy. Taky má čerstvé zoubky.´´ zvedne obočí. Lucky se postaví a začne běhat kolem. Stále ale držím vodítko, takže se do něj celá zamotám, ztratím stabilitu a spadnu přímo na Davida. Cítím, jak se mu zrychlil dech. Docela dlouhou chvíli na něm jen nehybně ležím. ,,Nestalo se vám nic?´´ozve se Carol z pokladny. Zatřesu hlavou a odpovím, že ne, že jsme v pohodě. Vstanu a pustím vodítko, abych ho odmotala. ,,Ty uličníku!´´skloním se k Luckymu. Ten mi olízne tvář a když se zvednu, David je pryč. Normálně utekl.No nic, řeknu si a vezmu pytel s granulema, na který ukázal.,,450´´řekne prodavačka. Podám jí peníze od mámy a odcházím pryč.
Když dojdu domů, opráším ze sebe sníh a otřu mému miláčkovi packy. ,,Mamíííííí?´´ zakřičím do obýváku. Nikdo se neozývá. Jdu kouknout do kuchyně a najdu ležet na stole malý vzkaz: Máme nové sousedy, pozvali nás na večeři. Až se převlékneš, přijdi za námi. máma. Nové sousedy? No dobře. Obléknu si uplé džíny a svetr a vyjdu. ,,Crrrrrr´´zazvoním na vedlejší dům. Slyším kroky. Klapne klika a já se zrakem upřeným na ozdobené okno spustím: ,,Dobrý den, jsem vaše sousedka. Jmenuju se Jana, no, mamka je prý u vás a...´´nedořeknu větu, protože se podívám na člověka ve dveřích. Stojí tam David. Opřený o futra mě pozoruje a šibalsky se usměje.


------------------------------------------------------------------------------
pokračování příště